Srpen 2008

Smeaglov denník z Dvoch Veží

28. srpna 2008 v 15:17 | Arwen |  Denníky

Den první
Nemohl jsem spát, tak jsem se vydal na obvyklou noční proplázku po Emyn Muil, kde jsem náhodou konečně narazil na miláška, který mi tolik let chyběl. Má krásné modré oči.
Později Když jsem se po dlouhém absťáku chtěl s miláškem trochu pomazlit, ten tlustý ohava, co ho doprovází, vyskočil jako křepelka a jal se ho bránit.
Samotný milášek mi přiložil nůž na krk! Tehdy mi došlo, že to není můj Bilbo, i když se mu ve tmě trochu podobal. Tenhle je mladší, hezčí a má ještě větší Pytlík!
Den druhý
Vlečou mě někam na elfském provaze, který mě pálí na mou jemnou pokožku. Ten tlustý, kterému milášek říká Sam, z mé přítomnosti zjevně není moc nadšený. Asi chtěl mít miláška jen pro sebe, pokrytec jeden!
Po neúspěšných pokusech shodit Sama za provaz ze skály nebo za něj zatáhnout miláška do křoví mi jej milášek musel sundat. Jsem sice rád, že se mě konečně dotkl, nechápu ale, co na tom tlustém vidí, že ho tak brání.
Den třetí
Vedu Frodíka do Mordoru. Jdu schválně oklikou, abychom se líp poznali, ale ten tlustý žárlivec nám nenechá chvilku pro sebe.
Den čtvrtý
Jestlipak už se Frodíkovi začínám líbit? Sundal mi ten obojek kvůli svým osobním sympatiím, ne? Přemýšlím, že si udělám afrocopánky… Aspoň dva…
Den šestý
Došli jsme k Formaldehydovým močálům. Jsou tu konzervovaná mrtvá těla z bitvy Posledního společenství. Sauron nikdy nepřišel na chuť klasickým muzeím. Ani orientačním tabulím, když je o tom řeč. Škoda, že nemůžu provádět každého zvlášť, cha cha cha. Jasně jsem Frodíka varoval, aby se nenakláněl moc nad hladinu a dával si pozor na toxické výpary. Samovi jsem řekl, ať se pořádně projde kolem jednotlivých expozic a zhluboka dýchá.
Později: Samozřejmě to spletli, hloupoučcí hobiti. V oddělení "elfští generálové" jsem musel z formalínu tahat Frodíčka. Byl mírně omámený a blábolil něco o prstenu. Jak daleko se Samem došli, sakra? No, aspoň jsem si ho zase osahal. Ale jen na chvilku, bohužel. Sam mě asi zabije, jestli si něco zkusím.
Den sedmý
Frodík se vzbudil během mé noční automasáže. Předstíral jsem, že vzpomínám na tu cetku z pouti, co jsem daroval na památku mé první lásce, Bilbovi. Dali jsme se do řeči a zjistil jsem, že Frodík kdesi vyhrabal moje skutečné jméno. Možná mě miluje, když se o mě tolik zajímá. Sam zrovna spí. Naši intimní chvilku narušil přílet muzejní ostrahy na jakémsi přerostlém kříženci netopýra a mihule potoční. Sauronovy inseminační experimenty neberou konce. Krom toho účtuje nehorázné vstupné, takže jsem hobitům raději doporučil úkryt. Frodo byl tak krásný, když byl vyděšený, jen mi dost vadilo, že se v napjaté chvíli držel Sama za ruku. Sauronovi zřízenci mají pěkně nudné uniformy. A nepříjemné vystupování.
Den desátý
Dorazili jsme k Černé Bráně, aniž by se můj vztah s Frodem jakkoli vyvinul. Padá na mě deprese. Zase mi začalo chrastit ve sluchátkách, jako pokaždé, když se přiblížím k Mordoru. Pitomý SauroTel. V Roklince jsem s E-mobilem nikdy podobné problémy neměl. Když jsem se to snažil vyladit, Sam spadl ze skály. Má radost ale netrvala dlouho, Frodo ho šel zachránit. Pořád nechápu, co na něm vidí. Nenechal jsem Froda odejít do Sauronovy náruče, protože by mi chyběl a Saruman by žárlil. Perverzní bulvofil. Namluvil jsem miláškovi, že vím o jiné cestě do Mordoru. Uvěřil mi. Možná mě přece jen miluje. Sam se tvářil, jako by mě chtěl zabít. Milášek má krásné hebké šaty, které navíc hezky voní. Jestlipak pere u Gandalfa?
Den třináctý
Konečně jsme dorazili k řece, kde jsem si mohl ulovit nějaké rybišky. Už jsem si dlouho nedal suši. Hobiti se v pozadí hádali. Zaslechl jsem něco o prstenu. Takže je to pravda, že jsou zasnoubení? Ale milášek taky říkal, že mi chce pomoct. Někdy se ve Frodíkovi fakt nevyznám. Jestlipak by si se mnou dal koupel? V noci se vrátil Glum a zase jsme se pohádali. Kdysi jsme sice bývali jako jeden, ale kouzlo našeho vztahu je dávno pryč. Poslal jsem ho k vodě, slizouna jednoho. Kdyby si aspoň udělal afrocopánky…
Den čtrnáctý
Na důkaz lásky jsem Frodovi přinesl dva zajíčky. Symbolizují přece velikonoce, svátky jara, a jaro, to se všechno páruje! A tomu tlustému to beztak nedojde… Tvářil se sice kysele, ale on to snad jinak ani neumí… TEN BARBAR MI JE UVAŘIL! Naše válka o Froda nabývá nových rozměrů. A co chtěl symbolizovat těma bramborama? K jídlu přece nejsou. A přidal tam nějaké zelené lístečky. Že oni něco mají s tím feťákem Legolasem? Možná mě Sam chtěl otrávit! No, já to jíst nebudu… Kolem šly další nudné uniformy. Zaslechl jsem hrdličky a vydal se je hledat, třeba to Frodovi konečně dojde…
Den patnáctý
Nemůžu nikde Frodíčka najít. Že by mi utekl se Samem, zrádce jeden proradná? Stýská se mi po Glumovi. Celý den se poflakuju Ithilienem, všude plno nadržených chlápků v kápích a na každém stromě vývěska "Hledám ženu. Na vzdělání, vzhledu a pohlaví nezáleží. Faramir". Možná se přihlásím. Našel jsem bezva jezírko, určitě plné rybišek. Na deprese prý pomáhá přejídání. Asi to zkusím. Teď by bodly zelené lístečky…
Večer: Milášek se pro mě vrátil! Už bez Sama. Asi to nějak rychle střídá… Váhal jsem, ale těm očkám se nedá odolat. Snad se konečně pomazlíme…
Tak zase nic, zajal mě Faramir. Možná si myslí, že jsem žena. Zřejmě jich moc v životě neviděl. Než jsem s ním stihl probrat ten inzerát, vrátil se Glum. Pořád nechápe, že s naším vztahem je konec, otrapa jeden. Konečně jsem na roztrhání, a to ani nemám afrocopánky…
Den šestnáctý
Kdo by mohl mít číslo na Geodézii Středozem? Chtěl bych vědět, jestli je do Mordoru vážně nějaká jiná cesta…
Den sedmnáctý
Faramir vede mě a Froda do Osgiliathu. Jednoho z nás chce představit otci jako svou nevěstu. Slibuje to oběma. Proradní lidi. I když být s Frodem v jednom harému taky není k zahození. Doufám, že si nechce vzít i Sama…
Den dvacátý
V Osgiliathu nás dostihla muzejní ostraha na své mihuli. Nevěděl jsem, že jsou tak vytrvalí. Můj vychytralý milášek chtěl místo vstupného podstrčit jakousi cetku, ale Sam mu v tom zabránil. Už si asi dlouho lezou na nervy, protože Frodík na toho tlustého ohavu konečně vytáhl nůž. Ale dál se nedostal. Škoda… Faramir nás pustil na svobodu, že prý nechce takhle rozhádaný harém. Večer se vydal na obchůzku Osgiliathu s nějakými papíry.
Den dvacátý prvý
Zase jsem se pohádal s Glumem. Trval na tom, abych svého vyvoleného představil nějaké jeho kamarádce z mládí, prý aby ho posoudila. Nevím, kam tím směřuje. Žárlivý tupec. Být na roztrhání má taky svoje nevýhody. Asi si ty afrocopánky rozmyslím...

Životopis J.R.R.Tolkiena

26. srpna 2008 v 21:51 | Eowyn |  Tolkien
J. R. R. Tolkien sa narodil v Bloemfonteinu v južnej Afrike dňa 3. januára 1892. Jeho rodičia Mabel Suffieldová a Arthur Reuel Tolkien pochádzali z anglického Birminghamu. Tolkienov otec zomrel roku 1895 a on sa so svojím bratom a matkou sťahuje do dediny Sarehole neďaleko Birminghamu. Hovorí sa, že Sarehole bola predlohou pre Kraj, domov hobitov. Roku 1900 začal Ronald chodiť do Školy Kráľa Edwarda, proto bolo pre rodinu nutné sa presťahovať bližšie k spoju do mesta. Po odchodu zo Sarehole žila rodina krátko na 214 Alcester Road, blízko dediny Moseley. Tolkien vyrastal medzi kontrastami priemyselného mesta a zelenej anglickej krajiny. Tolkien často plakal nad zásahom civilizácie na vidieku. Ale bolo jedno miesto, ktoré civilizácia minula, záhadný svet močiarov Moseley. Toto zázračné uchované útočisko divokej prírody bolo ideálne miesto pre detské hry dvoch chlapcov. Je pipomenuté v Tolkienovom opise Starého lesa (Old Forest), posledného z pravekých divokých lesov, kde žil Tom Bombadil. Z Moseley sa vrátili do Kings Heath a žili na 86 Westfield Road. Ale skoro sa opeť sťahovali do domu na Oliver Road. Aby ušetrili peniaze, Mabel preložila svojich dvoch chlapcov na blízku školu St. Philip´s Grammar School. Aj napriek tomu Ronald, keď získal štipendium, nasledujúci rok znovu začal študovať na King Edward´s School. Behom pobytu na Oliver Road bola Tolkienova matka diagnostikovaná ako diabetička a v roku 1904, keď mal iba 12 rokov, zomrela. Ronald a Hilary boli poslaný k tete Beatrice Suffieldovej, kde bývali štyri roky. Získal štipendium na Exeter College v Oxforde. Odyšiel na Oxfordskú Univerzitu v roku 1911. Po skúške v druhom ročníku mu bolo odporúčané, aby prestúpil na angličtinu, pretože sa zaujímal o jazyky. Angličtinu začal študovať v treťom semestry v roku 1913. Nasledujúci rok začala prvá svetová vojna. V stredu 22. marca 1916 sa oženil s Edith Brattovou. 2. júna 1916 bol povolaný k Lancashirským strelcom a odplával do Francúzska. Bol prepustený potom, čo strávil väčšinu svojej "služby" v nemocnici, pretože trpel "zákopovou horúčkou" - behom tejto doby začal písať Knihu stratených povestí (The Book of Lost Tales). Po vojne získal prácu na Oxfordskom anglickom slovníku. Najskôr sa presťahoval na 50 St. Johns Street, ale pozdejšie sa so svou ženou a synom presťahoval na 1 Alfred Street (teraz Pusey Street). V roku 1920 sa presťahoval do oddelenia angličtiny Leedskej univerzity. Stal sa tu profesorom anglického jazyka (1924), ale o rok pozdejšie sa vrátil do Oxfordu. Potom bol zvolený Rawlinsonským a Bosworthským profesorom anglosaštiny. Tolkien, C. S. Lewis a ostatní priatelia vytvorili skupinu "Inklings". Schádzali sa pravideľne a čítali si pasáže zo svojich súčasných prác. Ich najobľúbenejším miestom stretávok bol Eagle a Child Pub, známy ako Bird and Baby. V roku 1945 bol Tolkien zvolený Mertonským profesorom anglického jazyka a literatúry, preto odyšiel na Merton, ktorý mal oveľa radšej ako Pembroke. Tolkien zanechal výuky (1959) a roku 1968 sa so svojou ženou presťahoval do Bournemouth. Nakoniec sa Tolkien, keď roku 1971 zomrela jeho žena Edith, odsťahoval speť na Oxford. 28. augusta odyšiel na návštevu do Bournemouthu. 30. augusta bol s bolesťami prevezený do nemocnice, kde mu zistili krvácajúci žalúdočný vred 1. septembra došlo k zanieteniu. Tolkien zomrel 2. septembra 1973 v Bournemouth. Tolkien žil kľudným rodinným životom - mal troch synov a dcéru. Často im rozprával rozprávkové príbehy s motívami a zvykmy zo stredovekých eposov a nordických ság (objavovali sa tu však postavy s dnešnou povahou). Jeho univerzitní kolegovia ho prehovorili k tomu, aby svoje rozprávanie spracoval a zapísal. Keď mal Tolkien 45 rokov, vyšlo prvé vydanie kníižky Hobit alebo Cesta tam a zasa späť. Mala úspech. Ale ešte skôr, ako Hobit vyšiel tlačou, pracoval Tolkien na rozsiahlejšom epose - Pán Prsteňov. Práca si vyžiadala plných 13 rokov a veľké stretnutie druhej svetovej vojny nesporne poznamenalo moráľne symbolický zmysel dejového pásma. Roku 1949 bola dopísaná trilógia o Pánovi Prsteňov, sága s 1300 stranami a s 134 stranovým doplnkom. Obsahuje podrobné údaje o starom jazyku Stredozeme, presne vypracovanú chronológiu tejto ríše za 6462 rokov, prehľad dynastií a množstvo ďalšieho faktografického materiálu, utriedeného s vedeckou presnosťou. Toto dielo vzbudilo ohromný záujem, hlavne medzi mládežou v druhej polovici v šesťdesiatych rokoch. Pán prsteňov zahájil obdobie tolkienistického kultu. Nielen literárnou senzáciou sa stal po dvoch amerických paperbackových vydaniach roku 1965. Veľmi rýchlo bolo predaných štvrť milióna kusov a úmerne sa zvýšil záujem aj o jeho staršieho bračeka - Hobita. Bol preložený do veľa jazykov, Tolkienovi fanúšikovia sa začali organizovať. Autora celý ten kolotoč okolo jeho diela príliš nepotešil - už v roku 1959 odyšiel na odpočinok do malej dedinky Headington. Zomrel 2. septembra 1973 a zanechal nedokončený rozsiahly Silmarillion, ktorý vydal až jeho syn Christopher.

Nová spoluadminka!

26. srpna 2008 v 21:45 | Eowyn
Ahoj chcem sa trošku predstaviť návštevníkom tohto blogu pretože som mala to šťastie a Arwen si ma vybrala za spoluadminku. Dúfam, že naša spoločná spolupráca prinesie veľa dobrého pre tento blog i jeho návštevníkov.A aby som povedala aj niečo o sebe: milujem Pána Prsteňov,Hobbita a Húrinove deti:-),i iné knihy,filmy,hudbu,históriu, a taktiež amatérsky strieľam z luku:-), to je o mne asi naozaj všetko.I s Arwen sa tešíme na vaše ďaľšie návštevy...
Zatiaľ Ahoj...!
Nová spoluadminka Éowyn.

Hľadám spoluadmina :D

5. srpna 2008 v 10:10 | Arwen
Ahojtee :)
Samu ma to tu moc nebaví, tak kebyže niekto robí túto stránku so mnou spoločne, možno by ma to baviť začalo :D A na blog moc nemám čac, moc sem toho nepribúda, takže dúfam, že by sa to mohlo zmeniť. Tak ak by niekto chcel mať túto stránku spolu so mnou, nech napíše do komentárov...
Podmienky nie sú, možno len to, že Pána prsteňov musí mať fakt moc rád :D. A bolo by dobré keby mal ICQ alebo aspoň mail aby sme sa spoznali.
To je asi všetko, dúfam, že sa niekto ozve :D